Tak to jsem zase já a nedávno jsem oslavil 7 měsíců. Velikou novinkou se stavá pohyb. Nikdo už si nemůže být jistý tím, že mě najde tam kde mě odložil. Když se hodně snažím a zapojím ručičky a nožičky, tak se umím po podlaze posunovat docela dobře. Ta koordinace pohybů sice ještě není úplně dotažená, ale to chce jen čas, já na to přijdu. Nejvíce ze všeho mám v oblibě žabí skoky. To se tak jako postavíte na všechny 4, hýbete se dopředu a dozadu a nestřežené chvíli skočíte dopředu po hlavě, samořejmě že ve chvíli, když se před vámi nachází něco tvrdého do čeho můžete hlavičkou narazit.

Poslední novinkou se stalo lezení, bohužel koordinace pohybů zdá se být zatím natolik složité, že ať chci, nebo nechci, pohybuju se směrem vzad. To se ale poddá, usilovně na tom pracuju !

Zdá se vám že šilhám, no jasně, to je moje oblíbená disciplína. Šilhat na cokoliv a kdykoliv je to možné. Samozřejmně, že si dávam pozor, když se nacházím v ordinaci mojí dětské doktorky. To musím sedět rovně a koukat pozorně na všechny předměty, které mi strkají 5 cm před obličej. Samozřejmě bez šilhání.

A jídlo, no to je věc. Pořád to do mě strkají tím divným nástrojem, lžíce tomu říkají a vůbec to jídlo na ni nedrží, když to zkouším sám. Navíc vůbec nachápou, že daleko jednodušší je jíst ručičkama. Sice se tímto způsobem do pusy moc jídla nedostane, ale zato je to strašná sranda. To aspoň můžu nakrmit všechno okolo, třeba i sedátko :). Stejně mě pak hned strčí do vany.

Abych se nenechal zahanbit ostatními vrstevníky, tak musím něčím vyčnívat. Obvykle, když některého chytí za ručičky, tak dělá paci paci pacičky. Takové dětské hry mě neba. To se raději zapřu a postavím se na nožičky. Kdykoliv se o cokoliv dá zapřít, okamžitě toho musím využít. Sice pak tancuju břišní tance a nožičky vůbec neposlouchají, ale strašně me to baví.

Celkově ten život začíná být zajímavější, když se jeden může hýbat. To se pak dostane do míst, které byly kdysi totálně nedostupné a může na nich třeba rozházet cdčka, vysypat koš, nebo třeba otrhat kytku, nebo si natrhat trs trávy a strčit si jí do pusy. No nic, je třeba na tom pohybu ještě hodně pracovat, zdá se, že zajímavých míst je docela dost.